Podnikání při zaměstnání na živnostenský list: Jak na to s chladnou hlavou

Tagy:

Datum vložení

vložen před 516 dny


Podnikání při zaměstnání přináší podnikateli řadu výhod, a to zejména při odvodu zdravotního a sociálního pojištění. Podnikatelé, kteří jsou zároveň zaměstnanci, studenti, důchodci nebo například na mateřské dovolené, zpravidla podnikají na vedlejší činnost. Patří sem však i jiné případy.

Kdy se jedná o podnikání na vedlejší činnost:

1. Spolu s podnikáním jste zároveň zaměstnáni na hlavní pracovní poměr, pracujete na dohodu o provedení práce (a mzda je vyšší než 10 000 Kč měsíčně) nebo dohodu o pracovní činnosti (se mzdou nad 2500 Kč měsíčně).

Ve všech případech je však nutné, abyste na zdravotním pojištění odvedli určitou částku, která je stanovena z minimální mzdy (12 200 Kč). Problém pak může nastat například při zaměstnání na poloviční úvazek, kdy si vyděláte méně. Aby bylo podnikání možno považovat za vedlejší činnost, je nutné, abyste v zaměstnaneckém poměru odvedli částku alespoň 1647 Kč (13,5 % z hrubé mzdy – 9 % odvádí zaměstnavatel, 4,5 % zaměstnanec). Pokud byste ze zaměstnaneckého poměru odvedli na zdravotním pojištění menší částku a chtěli byste podnikat na vedlejší činnost, museli byste si část zdravotní pojištění doplatit. Pojďme si to vysvětlit na praktickém příkladu:

Paní  Jobová podniká na základě živnostenského oprávnění a zároveň pracuje na poloviční úvazek na hlavní pracovní poměr. Její měsíční hrubá mzda činí 10 000 Kč. Zaměstnavatel za ní odvádí  zdravotní pojištění ve výši 900 Kč (10 000 Kč * 9 %). Paní Jobová jako zaměstnanec odvádí  zdravotní pojištění ve výši 450 Kč (10 000*4,5 %). Měsíční odvod zdravotního pojištění tedy celkem činí 1350 Kč, což je méně než stanovená minimální částka 1647 Kč. Aby mohla provozovat vedlejší podnikatelskou činnost, musel by být proveden dopočet zdravotního pojištění, v rámci kterého by doplatila to, co do minimálního pojistného chybí, a tedy 297 Kč. 

I přes nutný doplatek je tento postup pro paní Jobovou výhodnější, než kdyby podnikala na hlavní činnost. V takovém případě by totiž na zdravotním pojištění zaplatila 4,5 % ze své hrubé mzdy, a navíc by v rámci své podnikatelské činnosti musela hradit měsíční zálohy ve výši alespoň 2024 Kč (=minimální zálohy, které je povinen platit každý OSVČ podnikající na hlavní činnost).

 

2. Byl vám přiznán řádný nebo předčasný starobní důchod;

3. Máte nárok na invalidní důchod;

4. Jste na rodičovské nebo mateřské dovolené nebo máte nárok na dávky nemocenské dovolené kvůli těhotenství a porodu, které jsou hrazeny z nemocenského pojištění zaměstnanců;

5. Osobně pečujete o dítě, které je mladší 10 let a je závislé na péči jiné osoby ve stupni I;

6. Osobně pečujete o osobu blízkou nebo osobu žijící ve společné domácnosti závislou na péči jiné osoby ve stupni II-IV;

7. Jste ve výkonu vojenské či civilní služby v ozbrojených silách ČR;

8. Jste nezaopatřené dítě, tzn. připravujete se soustavně na budoucí povolání a zároveň jste mladší 26 let.

Pokud splňujete některou z výše uvedených podmínek a zároveň k tomu provozuje samostatnou výdělečnou činnost, pak může být tato činnost považována za vedlejší. Tuto skutečnost však musíte při založení živnosti nahlásit na příslušných institucích, a sice na vaší zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení.

Výhody plynoucí z podnikání na vedlejší činnost

Možná se ptáte, proč byste měli vůbec řešit, zda je vaše podnikání činnost vedlejší nebo hlavní. To rázem pochopíte v následujících řádcích, kdy si uvedeme, kolik na sociálním pojištění odvádí OSVČ při podnikání na hlavní činnost, a kolik odvádí OSVČ provozující činnost vedlejší.

Platba sociálního pojištění při podnikání na hlavní činnost

Při provozování hlavní samostatné výdělečné činnosti musí podnikatel hradit každý měsíc zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Výše těchto záloh se odvíjí od vyměřovacího základu*. Zákonem je stanoven minimální vyměřovací základ 7495 Kč, což odpovídá zisku 14 995 Kč.

Podnikatelé jsou v tomto případě povinni hradit měsíční zálohy na sociální i zdravotní pojištění. Sazba sociálního pojištění je 14,6% ze zisku (29,2% z vyměřovacího základu). Pokud by váš reálný vyměřovací základ byl nižší než minimální vyměřovací základ stanovený zákonem, i tak jste povinni zálohy platit, a to v jejich minimální výši 2189 Kč. Maximální vyměřovací základ je stanoven na 1 355 136 Kč.

Co to znamená v praxi? Pokud byste si v roce 2018 v rámci podnikání na hlavní činnost nevydělali ani korunu, i tak jste celou dobu povinni hradit minimální zálohy, a to ve výši 2189 Kč na sociálním, a 2024 Kč na zdravotním pojištění. V případě provozování vedlejší činnosti byste neplatili nic.

* K výpočtu sociálního a zdravotního pojištění a daně slouží tzv. „vyměřovací základ“, což je polovina hrubého zisku. Ten získáte odečtením výdajů, které jsou nezbytné pro provoz vaší podnikatelské činnosti, od celkových příjmů. Pokud provozujete například e-shop, vaším příjmem jsou tržby za prodej zboží. Výdaji pak mohou být náklady na nákup skladových zásob, reklamu, mzdy pro vaše zaměstnance apod. Uplatnit můžete také paušální výdaje, viz níže.

Platba sociálního pojištění při vedlejší činnosti

Při podnikání na vedlejší činnost v prvním roce podnikání neplatíte nic. Výše případných měsíčních záloh se řeší až v příštím roce, a to na základě vašeho dosaženého příjmu v roce předchozím.

Pokud váš zisk nepřesáhne rozhodnou částku 71 950 Kč, pak nebudete platit zálohy na sociální pojištění ani v příštím roce a pojištění zaplatíte jednorázově při podání přehledu o příjmech a výdajích. Sazba sociálního pojištění činí 14,6% ze zisku.

Pokud částku 71 950 Kč přesáhnete, pak jste v příštím roce povinni odvádět zálohy na sociální pojištění, přičemž minimální výše záloh na sociální pojištění činí 876 Kč. Zálohy na sociální pojištění jsou splatné mezi 1. a 20.dnem následujícího měsíce. Pojďme si situaci opět znázornit na příkladu:

Paní Jobová začala 1.1.2018 podnikat na základě živnostenského oprávnění, a to na vedlejší činnost. Podnikala soustavně celý kalendářní rok 2018 a její zisk byl 50 000 Kč. Po podání přehledu příjmů a výdajů za rok 2018 je povinna jednorázově uhradit 7 300 Kč.

Pan Job začal 1.1.2018 podnikat na základě živnostenského oprávnění, a to na vedlejší činnost. Podnikal soustavně celý kalendářní rok 2018 a jeho zisk za tento rok byl 80 000 Kč. Vzhledem k tomu, že přesáhl rozhodnou hranici 71 950 Kč, je od března roku 2019 povinen hradit měsíční zálohy na sociální pojištění, a to ve výši 1 168 Kč ((80 000*14,6%)/10 zbývajících měsíců).

Paní Jobová začala 1.10.2018 podnikat na základě živnostenského oprávnění, a to na vedlejší činnost. V roce 2018 tedy podnikala pouhé dva měsíce. Její zisk za tuto dobu činí 30 000 Kč. Vzhledem k tomu, že rozhodná částka pro neplacení záloh v příštím roce 71 950 Kč se krátí poměrně k době podnikání, limit pro paní Jobovou v tomto případě činí 11 991 Kč (71 950/12 měsíců * počet měsíců, ve kterých paní Jobová podnikala). Od března příštího roku je tedy povinna hradit zálohy, a to v minimální výši stanovené zákonem – 876 Kč.

Platba zdravotního pojištění při podnikání na vedlejší činnost
Na rozdíl od sociálního pojištění v případě zdravotního pojištění neexistuje žádný limit pro (ne)placení záloh. Při podnikání na vedlejší činnost se tedy žádné zálohy na zdravotní pojištění neplatí. Pojištění se odvádí jednorázově, a to při podání přehledu o příjmech a výdajích. Výše zdravotního pojištění činí 6,75 % ze zisku (13,5 % z vyměřovacího základu).

Platba daně z příjmu

Ať už podnikáte na vedlejší či hlavní činnost, nezapomeňte, že kromě plateb sociálního a zdravotního pojištění musíte uhradit také daň z příjmu. Ta činí 15% z příjmu fyzických a 19% z příjmu právnických osob.

Paušální výdaje: Co to je a kdy je vhodné je uplatňovat

Pro výpočet zisku je nutné znát nejen příjmy, ale také výdaje. Zisk nám slouží jako základna pro výpočet platby pojistného a daně z příjmu. Je tedy logické, že čím větší budou náklady, tím menší bude zisk, a tím méně zaplatíte na daních. Jenže co dělat, když žádné výdaje nemáte nebo jsou jen v zanedbatelné výši?

V takové situaci podnikatelé využívají tzv. „paušální výdaje“. Ty vám vytvoří náklady i bez toho, že byste nějaké reálné měli. Kromě úspory značné sumy peněz, paušální výdaje přináší i další výhodu: jednodušší administrativu.

A kdy je vhodné paušální výdaje uplatnit? V podstatě kdykoliv, kdy by vaše reálné výdaje byly nižší než ty paušální.

Existuje více sazeb paušálních výdajů:

  • 80 %, max. však 800 000 Kč pro podnikatele v zemědělství nebo OSVČ v řemeslných živnostech
  • 60 %, max. však 600 000 Kč pro ostatní OSVČ kromě řemeslné živnosti
  • 40 %, max. však 400 000 Kč pro ostatní OSVČ, které mají nezávislé (často umělecké) povolání.
  • 30 %, max. však 300 000 Kč pro OSVČ, které mají příjmy z nájmu, a to i pokud se jedná o obchodní majetek.

Zdroj: www.finance.cz

Paušální výdaje se nejčastěji uplatňují v profesích, jako jsou například programátoři, grafici, redaktoři apod., u kterých reálné výdaje najdeme jen stěží. Proto tito podnikatelé uplatňují 60% paušál, díky kterému se jejich příjem sníží o 60 % (a tím pádem se sníží i základ pro výpočet daně a pojistného, a tedy i samotné pojistné a daň).

Autor: Martina Polamová

Najděte svou vysněnou práci. Nyní máme 376181 nabídek