Odpovědnost za škodu při výkonu zaměstnání

Tagy:

Datum vložení

vložen před 200 dny


S výkonem zaměstnání se pojí jak práva, tak povinnosti. Obsahem pracovněprávního vztahu je škála aktivit a činností odváděných zaměstnancem. Povinností zaměstnavatele je poskytnout za odvedenou práci odměnu ve formě mzdy, platu nebo dalších benefitů.

Jednou ze složek pracovněprávního vztahu je odpovědnost zaměstnance za škodu. Co taková odpovědnost znamená? Jaké povinnosti se s ní pojí? Jaké důsledky z ní plynou?

Téma, které by měl znát každý zaměstnanec. Odpovědnost za škodu je nedílnou součástí každého pracovněprávního vztahu a její neznalost může velmi negativně ovlivnit život zaměstnance.

Jak se proti odpovědnosti za škodu chránit uvádíme v článku Pojištění odpovědnosti v zaměstnání.

Odpovědnost za škodu

Problematika odpovědnosti za škodu je upravena v zákoníku práce.

Zákon říká, že „zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.“ Při výkonu práce je nutné být opatrný. Odpovědnost za škodu vyplývá z podstaty pracovněprávního vztahu. Má jí každý zaměstnanec, každý jedná s důsledky neopatrného chování.

Důležité je, že odpovědnost za škodu musí zaměstnavatel zaměstnanci prokázat. Odpovědnost se vztahuje k několika oblastem:

  • Nesplnění povinnosti k odvrácení škody
    • Zaměstnanec je odpovědný i za škodu, kterou sám nezpůsobil, ale ani proti ní nezakročil. Pokud si je zaměstnanec vědom hrozící škody, ale neudělá nic, aby jí zabránil, ani na ní neupozorní nadřízeného, vztahuje se na něj odpovědnost za škodu.
    • Škoda vzniklá při odvracení hrozícího nebezpečí, a která je přiměřená okolnostem do odpovědnosti zaměstnance za škodu nespadá. Zaměstnavatel nemůže požadovat její náhradu.
  • Schodek na svěřených hodnotách
    • Odpovědnost se týká hotovosti, cenin, zboží, zásob materiálu a dalších, se kterými zaměstnanec disponuje. A za které na základě písemné dohody podepsané zaměstnancem odpovídá.
    • V případě, že dojde k jakékoliv ztrátě na těchto věcech, je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli vzniklou újmu.
    • Důležité je, že za svěřené hodnoty odpovídá osoba, která již dosáhla plnoletosti, a která je svéprávná. V případě, že jedna z podmínek chybí, nevztahuje se na zaměstnance odpovědnost za škodu na svěřených hodnotách.
    • Odpovědnosti se může zaměstnanec zbavit tak, že prokáže, že škoda nevznikla jeho zaviněním.
  • Ztráta svěřených věcí
    • Zaměstnanec odpovídá za škodu, která vznikla ztrátou nástrojů, ochranných pracovních prostředků a podobných věcí.
    • Všechny tyto věci jsou zaměstnanci svěřeni na základě písemného potvrzení.
    • I v tomto případě se odpovědnost vztahuje pouze na osoby plnoleté a svéprávné.
    • Odpovědnosti se lze zbavit tak, že zaměstnanec prokáže, že ke ztrátě došlo bez jeho zavinění.

Rozsah a náhrada zaměstnancem způsobené škody

Zaměstnanec způsobenou škodu nahrazuje dvěma způsoby. Nahrazena je buď skutečná škoda, a to v penězích. Nebo je odčiněna navrácením v předešlý stav.

Zákon limituje výši náhrady škody. V maximální výši může náhrada škody tvořit až 4,5 násobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. Omezení neplatí v případech, kdy byla škoda způsobena záměrně nebo pod vlivem návykových látek (včetně alkoholu). S úmyslným způsobením škody se pojí i náhrada ušlého zisku.  V případě, že má na škodě podíl také zaměstnavatel nebo další zaměstnanci, rozdělí se náhrada škody mezi všechny zúčastněné.

V případě odpovědnosti za škodu, která vznikla schodkem na svěřených hodnotách nebo byla způsobena ztrátou svěřených věcí, odpovídá zaměstnanec za škodu v plné výši.

Každý zaměstnanec může uzavřít pojistku, která ho kryje v případě způsobené škody. Pojišťovny se podílí na úhradě vzniklé škody nebo ji kryjí úplně. Záleží na tom, jakou pojistku si zaměstnanec zvolí.

 



Najděte svou vysněnou práci. Nyní máme 254474 nabídek