Vyměřovací základ ze zaměstnání: Co to je a jak se vypočítá

Tagy:

Datum vložení

vložen před 566 dny


Důchodové pojištění, sociální pojištění, zdravotní pojištění…Výše všech těchto odvodů se odvíjí od vašeho vyměřovacího základu. Jenže co to vůbec je a jak se počítá? To se hned dozvíte.

Co je vyměřovací základ

Vyměřovací základ ze zaměstnání se rovná hrubé mzdě. Z této částky se pak vypočítává hodnota zdravotního pojištění (13,5% z vyměřovacího základu, přičemž 6,5% hradí zaměstnanec a zbytek platí za zaměstnance zaměstnavatel) a sociální pojištění (31,5% z vyměřovacího základu, přičemž 6,5% hradí zaměstnanec a 25% zaměstnavatel).

Jak se vyměřovací základ vypočítá

Jak už jsme si řekli, vyměřovací základ ze zaměstnání odpovídá hrubé mzdě. Tu najdete ve své výplatní pásce. U podnikatelů se vyměřovací základ rovná polovině zisku, problematice OSVČ se však věnujeme v jiném článku.

Dle zákona se do vyměřovacího základu zaměstnance nezahrnují:

  • náhrada škody,
  • odstupné a další odstupné, odchodné a odměna při skončení funkčního období
  • věrnostní přídavek horníků poskytovaný podle zákona č. 62/1983 Sb.,
  • plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,
  • jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.

Vyměřovací základ pro důchod 

Trošku jinak je to s tím, jak si vypočítat výši důchodu. I k tomu se totiž používá vyměřovací základ, ovšem na něj je nutné nahlížet z dlouhodobého hlediska. Pokud si chcete vypočítat, jak vysoký budete mít důchod přiznaný v roce 2018, musíte vycházet z příjmů od roku 1986 do roku 2017. Z nich pak dostanete osobní vyměřovací základ, ze kterého se následně důchod vypočítá.

K výpočtu však raději použijte dostupné online kalkulačky. Výpočet osobního vyměřovacího základu je totiž vzhledem k nutnému přepočítávání minulých příjmů na dnešní hodnotu poměrně náročný. Byl by totiž nesmysl počítat důchod z měsíčního příjmu v roce 1986 ve výši 2 000 Kč – to by byl důchod opravdu velmi malý. Proto se pro každý rok používají koeficienty, které uvádí výši příjmu na pravou míru z hlediska inflace a dalších vlivů. Rok 1986 tak má například koeficient 10,12 čili měsíční příjem 2 000 Kč v tehdejší době by dnes odpovídal 20 229 Kč.

Je přirozené, že nepracujete celý život v kuse. I toto zákon zohledňuje. Do osobního vyměřovacího základu se tak započítávají nejen všechny roky, kdy jste platili důchodové (respektive sociální) pojištění, ale také tzv. „náhradní doby pojištění“.

„Náhradní doby pojištění jsou např.  studium před rokem 2010, evidence na ÚP v zákonném rozsahu, civilní služba, vojenská služba, péče o dítě do 4 let, pobírání invalidního důchodu třetího stupně, péče o bezmocnou nebo závislou osobu v souladu se zákonem. Kromě výkonu vojenské služby, péče o dítě nebo péče o bezmocnou nebo závislou osobu, které se započítávají ze 100 %, se náhradní doby pojištění započítávají z 80 %.“ (finance.cz)

 

Autor:Martina Polamová

Najděte svou vysněnou práci. Nyní máme 394050 nabídek